Myslím, že Blauburger nebude v JČ kvalitně dozrávat, je to na zdejší podmínky příliš pozdní odrůda.
No, já jen na okraj a snad se nikdo neurazí, postřikovač je to, co má čerpadlo a stříká pod vysokým tlakem z trysek. To, co má ventilátor a stříká proudem vzduchu z rukávu s difuzorem, je rosič.
Ať si stříká každý, jak uzná za vhodné a čím uzná za vhodné, důležité je, aby byl pokud možno každý list pokrytý aplikační kapalinou rovnoměrně a z obou stran a to tak slabou vrstvou, která se na listu udrží a nesteče. Toto je samozřejmě teorie, platná pro většinu přípravků (u některých přípravků stačí postřik jen na jednu stranu listu), ale každý by měl svou techniku vyladit tak, aby se ve výsledku této teorii co nejvíc přiblížil. Jinak buď mrhá, nebo naopak stříká se sníženým účinkem.
Máte pravdu, dá se to takto dělat jen „v malém“. Tímto mechanickým způsobem výskyt puklic ale pouze omezíte, ale nikdy si jich takto definitivně nezbavíte. Na puklice pod štítkem slušně funguje olejové emulze a hlevně však tvrdá chemie pro savý hmyz, kterou samička pozře sáním. Nezafungují kontaktní přípravky. Ideální je postupně aplikovat všechny možné metody.
Opravuji -špatně jsem uvedl Formitox LN, správně mělo být Maxforce LN.
Ano, jsou to puklice. Velmi úporný nepřítel! Jarní Sulka je skoro neúčinná. Puklice přezimují v puklinách borky, kam se aplikovaná postřiková látka nedostane, a proto má předjarní postřik 5% Sulkou pouze omezující účinek. Na dospělce, kteří se po narašení pupenů již rozlézají po réví, je účinnější postřik olejem (např. Biool) a to těsně po vyrašení (optimální je fáze listových růžiček). Proti červcům a tedy i puklicím se v maloprodeji prodává přípravek Puklistop, kombinující dva přípravky, Mospilan a Karate(+ smáčedlo). Ty už mají systémový účinek. Pokud máte větší vinohrad, lze tutéž sestavu přípravků sestavit shodně z větších balení. Proti mravencům je vynikající Formitox LN (růžové granulky), ovšem je nutno jej chránit před vlhkem např. pomocí improvizovaných zastřešených krmítek. Optimálním řešením je postupně a pečlivě aplikovat všechny výše zmíněné přípravky a to ve dvou sezonách po sobě. A samozřejmě, pokud máte menší výsadbu, vhodné je průběžné mechanické odstraňování zakuklených jedinců (samičky ukryté pod štítkem). Puklice na révě jsou jinak velmi těžko zničitelný prevít.
Jestli jsem si všiml dobře, tak ten „šikmooký hacker“ útočí pořád stejně – jakožto robot si udělá registraci, založí nové diskusní téma a do něho vloží jeden nesmyslný příspěvek. Čili on neumí připojit svůj příspěvek do již existujícího diskusního vlákna. Tak mu zkuste ztížit možnost jednoduchého založení nového vlákna třeba tím, že jako ochranu proti útočníkům toto podmíníte odpovědí na jednoduchou otázku.
Např.: Jak se jmenuje víno, které není bílé ani růžové? Vaše odpověď: „…… „.
A když do slovní odpovědi dokážete zapojit i českou diaktriku, je zahraniční hacker nahraný. Kontrolní otázku můžete časem měnit. (Berte to jako laický návrh – nejsem ajťák :-)).
Nevím, jestli je tím hlavním problémem udělat si jednoduchou registraci. Ony totiž jaksi ani nejsou dotazy a když nejsou dotazy, nejsou odpovědi. Staří zkušení vinaři se asi ptát nebudou. Nechápu, proč si správce stránek nezajistí účinnou ochranu proti systematickým opakovaným útokům nějakého šílence na diskusní fórum. Copak správci a provozovateli stránek nevadí, že se mu to tady rozpadá????
Protože moje víno je hodně temné, s originální titrační zkumavkou se to určuje velmi špatně. V rámci řešení problému mne napadlo místo zkumavky k vyhodnocení změny barvy použít tenkou „kapiláru“. Našel jsem doma dvě skleněná ušní kapátka (= kapátka pro nakapání léku do ucha). Kapátko je vlastně tenká skleněná trubička s možností nasát/odstříknout. Do prvého kapátka jsem nasál původní víno a do druhého titrační roztok ze zkumavky. V této tenké vrstvě lze okamžik ztmavnutí vína současným porovnáním obou vzorků na světlém pozadí relativně úspěšně zaznamenat. Pokud v průběhu testu ke ztmavnutí ještě nedojde, odstříkne se testovaný vzorek z kapátka vždy zpět do titrační zkumavky a přidá se další dávka titrační kapaliny, atd…
No, jestli je účelné hubit padlí i ve fázích po uzavření hroznů, záleží na filosofii pěstitelově. Jsou i tací, kteří se snaží mít své keře zdravé celoročně, od vyrašení až po opad listů. Ale to je myslím vedlejší. Hlavní otázkou je, jestli AQ10 vůbec funguje.
Tak pište, pište, už se těším(e). Já jsem mezitím využil nevlídnýho podzimního počasí a taky jsem o tom cosi sesmolil:
http://www.otavskavinicka.cz/clanky/pokusy—omyly/zkusenosti-s-aq10/zkusenosti-s-aq10.html
🙂
© 2016-2022 wine.cz – Všechna práva vyhrazena