Kodak

Jen obecně k hustotě výsadby jsem našel např. tohle : „V Burgundsku je velmi vysoká hustota výsadby, až 12 000 keřů na hektar. Nejčastějši způsob vedení révy je Guyot systém, v Beaujolais najdeme často i systém Gobelet.“ Výsadby 10tis keřů/ha jsou poměrně běžné i v těch nejlepších apelacích (vinicích) Francie, ale vždy to má nějaký důvod. Obecně při takové výsadbě dochází k vysoké konkurenci mezi keři. Ty mají velmi nízkou úrodnost (ve stovkách gramů), ale kvalita hroznů jde hodně nahoru. A to jsou výsadby starých odrůd, ne PIWI. Takže bych až tak nespojoval kvalitu hroznů s hustotou výsadby.

Ale chtít na tomto fóru získat podklad pro rozhodnutí o několikamilionové investice se mi zdá trochu nerozumné. Otázka zní proč hustá výsadba 10 000 keřů na/ha a proč zrovna tyhle dvě odrůdy. Určitě to jde, ale vinice je běh na dlouhou trať, je třeba se o ni roky starat než dá slušnou úrodu a právě spon či odrůdu můžete měnit je velmi obtížně a či vůbec.

Buď to kvasí, nebo jede JMF (možný souběh). V daném případě bych typnul na JMF, protože to pH je opravdu špatné a JMF jede i u teplot pod 15 °C, a to většinou když to nechcete :-). Další postup by byl stejný pro obě varianty. Upravit pH dokyselením a vyfiltrovat sterilkama. Asi by pomohlo i vymražení (podchlazení), ale počasí tomu už moc nepřeje.
Ten zápach gumy je tam asi díky špatnému pH při kvasu (možná i výživový problém) a není způsobený perlením (ať to, či ono). Víno ale je s největší pravděpodobností vhodné už jen na pálení a tak bych zvážil zda do toho vrážet čas a peníze. Tu gumu z toho nedostanete, ale můžete navštívit vinařské potřeby a jistě mají hromady preparátů, které to mají vyřešit. Kolega loni chodil každý týden a vždy mu něco poradili. Pak to stejně vylil, což jsme mu radili od začátku. Něco prostě nejde napravit. Hlavně si vzít poučení pro další roky a kyseliny (pH) řešit včas.

Nejde o šířku řádku, ale o vzdálenost sazenic v řádku, dnes se sadí tak 80 cm.

Jsou tři možnosti

1 vypít
2 dát víno do lahví tak jak je, s největší pravděpodobností se vytvoří zákaly (záleží hodně na odrůdě, např. u VZ zcela jistě, u vín z vyšší kyselinou je pravděpodobnost menší), ale obecně by to na senzorickou kvalitu (chuť, vůně) vína nemělo velký vliv
3 nastudovat z literatury, či jiných zdrojů a vyčiřit, zbentonitovat a vyfiltrovat, pak do láhve, v tomto množství holý nesmysl

Samozřejmě je to drsný zásah do vína, ale ano, opravdu to funguje. To je to co si musí vinař rozhodovat sám. Víno vyrábím, čímž myslím, že si sám určuju jaké bude. Chci víno se zbytkem, tak bez filtrace se neobejdu. Nechci víno se zbytkem, tak ho nemám. Nejhorší je přístup „však ono to nějak dopadně“ a prdnu do moštu ve výběru z bobulí kvasinky co kvasí do 16 alkoholu a pak se divím, že to nejde zarazit. Pokud máte víno jen pro sebe a nejde ze sklepa, ve kterém je ta správné teplota, víno má dost síry a dá se pozor na dolévání, tak to můžete risknout a mít tam něco nevifiltrovaného se zbytkem cukru, ale pokud neudržím teplotu sklepa a nemám čas každý druhý týden měřit síru, tak jedině filtrace a pokud je toho víc než pár litrů tak opět filtrace, protože nubudu riskovat roční práci abych to nakonec zkazil. Víno po sekundárním kvašení se sice dá pít a bývá i dobré, ale už z něj žádný šampion nebude, nehledě na fakt, že se dostává hodně dlouho do pitelné formy.

Jinak pro malé objemy je vhodné podchlazení. Byly na to ideální podmínky, využili jsme to a nechali venku rosé v 50l demižonech. Kvas se zastavil, a víno se nádherně vyčistilo (bylo už po bentonitu, jehož míchání asi spustilo znovu kvas). Samozřejmě ho ještě budeme filtrovat přes sterilky.