řezem tomu ubereš trochu živin. A očko nejblíž řezu namrzá / vysychá

Po 1roce jen přiorajte štěp,at nevymrzne. Nejlépe je ostříhat tesně před rašením až rašení. Uvidíte které očko jde. Ta sazenička vam i vic jak polovina uschne toho kmínka. Když to ted ustřihnete,tak vam nemusí zbýt žadné očko-uschne,uhnije.

Jedine zavoskovat,a zahrnout.

Souhlasim s Boschem. Vcil to nestrihete, jen prihrnte. Cim vic dreva, tim vetsi odolnost k mrazu. Navic kdyz se prut moc brzo zastrihne, tak posledni ocko casto uschne. To na jare nehrozi. Do suche rany bez mizy se lehko dostanou ruzne houby, zvlast lehko, kdyz to cele zahrnete hlinou. Proto se jako prevence ESCA doporucuje strihat az kdyz tece miza. A kdyz se udela sikmy rez, aby miza tekla na stranu od ocka, tak je riziko vyhniti ocka minimalni.

Před rašením a zase zahrnout. Tím se eliminuje i nebezpečí vymáčení (ve skutečnosti je poškodí plísně a bakterie, které v povlaku žijí) – hlína mízu vsákne a půdní mikroflora se o ni postará.

V případě mrazíků jde jen o letorosty, které neměly čas vyrazit nad povrch, a tedy nezmrznou. A nebo na nich zmrzne vrchol, ale ještě zbydou očka pod povrchem – nahraditelná škoda.

Řez „po zmrzlých“ na sazenicích selhává u bujně rostoucích odrůd. Na těch vyrazí všechna očka a všechna zmrznou. Jde praktikovat na starších keřích, kde je oček víc, než keř utáhne, zvlášť, když se nechají letorosty nevyvázané, vztyčené. Viz Sylvoz a dvojí řez

mrazu. Na rezistentních sazenicích by významější škody mohlo nadělat už -22.Sazenice nemá mrazuvzdornost jak dospělý keř. Hlavně je nebezpečí zmrznutí v místě roubování, tam je citlivé a už to nezachráníte. Dá se zahrnout i v zimě, klidně v lednu. Od té doby, co v Alpách na začátku zimy zasněžují, je nástup zimy pomalejší. (Na rozdíl od globálního oteplování, tenhle efekt je měřitelný)

Jen by při práci nemělo být víc než -4 a zem by měla být měkká.